V minulosti jsem vám psala, že nejezdíme s maminkou autem, protože se mi vždy dělalo špatně - tj. zvládala jsem jen velmi krátké vzdálenosti. Takže, když jsme všichni někam vyrazili, já a maminka jsme jely vlakem a tatínek jako doprovodné vozidlo s veškerou mojí výbavou pak autem. Teď už to tak úplně neplatí!
Zcela bez problémů již zvládám cesty do Lelekovic k babičce Božence a veškeré cesty po Brně (tj. na nákupy, výlety, do ZOO atd.) a především mám za sebou i první delší cestu k babičce Jiřince do Uherského Brodu. Zvládla jsem ji s několika přestávkami na jedničku :-) ... Tatínek samozřejmě řídí tak, aby byla cesta co nejvíce plynulá a maminka se zase stará o moji zábavu. Takže si v autě zpíváme, vyprávíme pohádky, hrajeme, říkáme tátovi podle semaforu, kdy může jet nebo kdy má stát atd. V autě mě to moc baví a již několikrát se stalo, že táta se mnou kroužil po okolí jenom proto, že se mi moc nechtělo z auta domů :-) ... Všichni doufáme, že mi to vydrží a že se mi bude dělat špatně jen minimálně nebo radši vůbec a budeme tak moci jezdit autem už všude. Tak uvidíme :-) ...
Žádné komentáře:
Okomentovat