Poslední měsíc jsem podle svých rodičů úplný andílek. Mám samozřejmě dny, kdy se špatně vyspím a pak zlobím víc něž je obvyklé. Ale i tak, rodiče říkají, že za uplynulé čtyři týdny jsem čím dál tím víc milejší, a to i k cizím dětem (to bylo dříve docela neobvyklé). Taky často říkám rodičům, jak je mám ráda.
Například včera jsem tatínkovi u sledování pohádky řekla, že až budu velká, tak si ho vezmu za manžela :-) … Když tatínek odpověděl, že si najdu svého kluka, tak jsem mu na to rázně odpověděla že „jiného kluka nechci“ :-) … No, prostě čím více rostu a čím více všemu kolem sebe rozumím, tím víc je se mnou legrace :-) … a taky začínám s otázkami začínající na proč (např. Proč tam rostou ty květinky? Proč je tam ta voda? atd.)
Žádné komentáře:
Okomentovat